Diagnostika: základem je anamnéza, klinické vyšetření, speciální neurologická vyšetření (EEG, EMG), vyšetření mozkomíšního moku (likvoru) a magnetická rezonance mozku. Léčba: imunosupresivní terapie (léčba potlačující imunitní reakce) kortikosteroidy, imunoglobuliny či výměnná plazmaferéza. K úpravě stavu
Normální perfúze mozku je 50–60 ml/100 g tkáně/min. Při poklesu pod 20 ml/100 g/min. – hypoperfuze – dochází ke vzniku hypoxické tkáně, tzv. ischemickému polostínu ( zona penumbra ), který je reverzibilní. Pokles pod 10 ml/100 g/min. – ischémie – vede k selhání regulačních mechanismů a vzniká encefalomalacie.
Subdurální hematom je druh traumatického poranění mozku při kterém zateče krevní kolekce do prostoru mezi tvrdou plenou mozkovou (dura mater) a pavučnicí (arachnoidea mater). Nejčastější příčinou je poranění přemosťujících žil. Článek popisuje příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu subdurálního krvácení.
Přehled onemocnění s restrikcí difuze na MR mozku u dospělých. Podkladem restrikce difuze může být cytotoxický edém, kdy dochází k výraznému přesunu vody z extracelulárního do intracelulárního prostoru, dále pak zvýšená celularita. Stejný obraz jako u restrikce difuze můžeme vidět i u hematomů – zde však nejde o
Sekundární poranění mozku se vytváří postupně přes složité dosud neúplně známé kaskády do různých patomorfologických stavů (4, 6, 7, 13, 17, 19), hypoxie a hypotenze jsou přitom určující příčinou (7, 12). V praxi to znamená poskytnout kvalitní přednemocniční péči. zdokumentovat klinický stav pomocí GCS
. 127 234 365 168 487 335 275 463
difúzní axonální poranění mozku prognóza
